Pořízení další kočky

Max daleko více přilnul k Martinovi, než ke mě. Já jsem tady od toho, abych ho nakrmil (toho se dožaduje jenom u mě), ale do postel jde jen za Martinem, za mnou pouze když jsem nemocný. Martin ho  "trápí", tahá ho za nohu, dělá s nim houpačku apod., přesto nebo právě proto ho má raději.

Loni v létě si Martin pořídil svůj byt, o kterém se doma mluvilo, plánovalo se uspořádání, vybavení a pod. Je to půdní garsoniéra a je jasné, že Max tam s Martinem  nepůjde. Všechny ty přípravy a práce na bytě, stejně jako předtím plánování dovolené, měly za následek, že Max si dohola okousal vnitřní stranu stehen.

Kolegyně, která má velké zkušenosti s chovem koček, mi poradila, abych Maxovi pořídil  dospělou kamarádku, aby tak moc neprožíval odstěhováni Martina a aby nebyl sám, když budu v práci.

Protože jsem se zase rozhodl pro britku, na internetu jsem našel pár inzerátů, které nabízely kočky podle mých představ. Některé inzeráty pak už byly neaktuální, jiné nabízely kočky daleko od Prahy. Nakonec jsem se domluvil s chovatelkou u Říčan, která nabízela čtyřletou britskou krátkosrstou kočku bicolor, s průkazem původu. Podmínkou bylo, že kočku nechám vykastrovat. Důvodem prodeje byl silný mateřský pud kočky. Přivlastňovala si koťata ostatních koček a nenechala vlastní matky, aby svá koťata kojily i když sama mléko neměla a nemohla je tedy nakrmit.